pro lepší život v Třinci
Náš druhý seminář na téma Udržitelnost stomatologické péče v Třinci se uskutečnil ve středu 11. října 2023. Nejedná se o žádné nové téma, bohužel v našem regionu neřešené téma.
V loňském roce před volbami jej zvedlo několik stran a hnutí, ale ani po roce neexistuje nástin řešení. Jak během diskuse uvedla zubní lékařka Milena Bemerová, „zítra“ by kvůli svému věku mohlo skončit 11 stomatologů z asi 30 v Třinci registrovaných. Její kolega Jakub Bojko ve své prezentaci byl poněkud optimističtější, když odhadl, že do pěti let ukončí na Třinecku svou praxi 6 zubních lékařů, což by v krajním případě mohlo znamenat, že bez primární péče zůstane až 21 600 pacientů.
Jaké jsou příčiny nedostatku stomatologů? Existuje jich hned několik: ne všichni absolventi stomatologie skončí v českých ordinacích, ne všichni uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a mladí zubní lékaři registrují méně pacientů než jejich starší kolegové. Také spektrum poskytovaných zdravotních služeb se liší, dochází ke specializaci, takže někteří zubaři nedělají například můstky, nebo protézy.
Člen výboru pro strategický rozvoj a výkonný ředitel AD MEDICA Consulting Ivan Frömmer upozornil i na atraktivnost regionů pro začínající zubní lékaře a různé finanční podpory krajů a měst, což dokumentoval na příkladech Jihočeského kraje, Strakonic a Ševětína. Přimlouval se nejen za aktivnější získávání nových zubních lékařů, ale i za podporu těch stávajících. Lékařka Bemerová zmínila zkušenost z Uherského Hradiště, kde město podporuje zubní lékaře částkou 100 tisíc ročně a zdravotní sestry v jejich ordinacích 50 tisíci.
Pro udržitelnost a dostupnost stomatologické péče v Třinci je důležité zjistit rozsah problému (kolik lidí nemá zubního lékaře, jak se bude vyvíjet počet poskytovatelů stomatologické péče s ohledem na věk zubních lékařů), stanovit si cíle, pokud jde o péči pro děti, dospělé a další skupiny pacientů, a podle toho volit finanční i nefinanční podporu při získávání nových lékařů a stabilizaci stávajících.
Prezentace MUDr. Mgr. Zdeněk Matušek, MBA
Shrnutí semináře (výběr z prezentací a diskuse)
Zásobník investičních akcí
Jaké investice a opravy eviduje odbor dopravy třineckého magistrátu naleznete ZDE. Stav z května 2023. Jednotlivé položky je možné filtrovat podle druhu a katastru. U některých je i vazba na strategický plán města.
Náš první seminář Participativní rozpočet – zkušenosti a záměry přivedl ve středu 24. května 2023 k jednomu stolu zajímavé hosty a přinesl obsáhlou diskusi. O zkušenostech z městské části Ostrava-Jih hovořila místostarostka Martina Jarošková a koordinátorka participativního rozpočtu Tereza Kašingová. Za naše město vystoupili zastupitelé, jejichž strany měly participativní rozpočet ve volebním programu, a to Patrik Bocek a Robin Lotko.
Co jsou participativní rozpočty? Jedná se o část peněz z městského rozpočtu, kterou vyhradí zastupitelé na projekty navržené občany, případně spolky, o jejichž realizaci rozhodují hlasováním občané. Podle velikosti sídel se jedná o projekty s celkovým participativním rozpočtem od 400 tisíc (Nový Jičín) do 13 milionů korun (Ostrava-Jih).
Ostrava-Jih spustila již osmý ročník participativního rozpočtu a má za sebou 74 realizovaných projektů v hodnotě přes 50 milionů korun. Nejčastěji se jednalo o hřiště všeho druhu, ale s velkým úspěchem se setkal také festival lokálních kapel, přičemž se nejednalo o nákladný projekt. Jejich participativní rozpočet nese název náš JIH a prezentaci naleznete ZDE.
Třinec participativní rozpočet nemá. Předseda finančního výboru Patrik Bocek představil svůj návrh Meloun pro Třinec (prezentace ZDE), který by občanům dal možnost aktivně se podílet na rozhodování o rozdělení 1 milionu korun pro konkrétní projekty, které mají vazbu na život občanů Třince. Předseda komise dopravy Robin Lotko uvedl, že by se pro participativní rozpočet dal využít existující projekt Fajny Třinec. Ten však neumožňuje hlasování a nepočítá s přidělováním peněz podle preferencí občanů.
I když to měl být seminář s diskusí, už během prezentací se rozběhla diskuse a začaly padat první otázky, což seminář velmi oživilo. Jeho plánovaná délka 90 minut přesáhla dvě hodiny. Kromě hostů vystoupil i Petr Brozda z občanské iniciativy 3vize, který ukázal různé přístupy k participativnímu rozpočtu v Mladé Boleslavi, v Novém Jičíně a ve Frýdku-Místku (prezentace ZDE).
Participativní rozpočet a práce na něm tvoří několik fází a počítá se zapojením občanů do veřejného života. Začíná nápadem, jak zlepšit život v místě, kde žiji. Může se jednat o zkulturnění místa, vytvoření něčeho nového, něčeho potřebného, ale také uspořádání akce pro obyvatele. Další fází je posouzení realizovatelnosti nápadu a odhadovaných nákladů. Ve třetí fázi dochází na představení projektů, někde dokonce následují veřejné prezentace a diskuse o projektech. Ve čtvrté fázi přichází hlasování o jednotlivých projektech, pro které se používají modely jak s jedním, tak s dvěma hlasy a dokonce i s dvěma hlasy kladnými a jedním záporným (který projekt rozhodně nechci). Následuje vyhodnocení projektu a realizace. I realizace je tvůrčím procesem, kdy se do ní zapojuje nejen město, ale i občané, kteří přispívají k doladění úspěšných projektů určených k realizaci. Na počátku stojí rozhodnutí zastupitelů, zda svěří rozhodování přibližně o tisícině rozpočtu do rukou občanů.
Náš JIH (Ostrava-Jih), Tereza Kašingová
Meloun pro Třinec, Patrik Bocek
Participativní rozpočty jinde, Petr Brozda